František Palacký

František Palacký se narodil 14.června 1798 v Hodslavicích. Byl nejmladší z jedenácti sourozenců. Neprve studoval u svého otce, poté studoval v Kunvaldu. Vysokoškolského vzdělání se mu však nedostalo a naprostou většinu vědomostí získal samostudiem. Vědecké vzdělání získal poprvé až v Bratislavě a ve Vídni. Po té se odstěhoval do Prahy. V této době ovládal jedenáct jazyků, měl znalosti vybraného společenského chování,historie,věd i literatury. V letech 1819-1823 působil jako vychovatel. Roku 1823 se stal archivářem hraběte Šternberka v Praze. 16.září 1827 se oženil s Marií Měchurovou. V roce 1827 začal vydávat muzeiní časopisy (německý měsíčník Monatsschrift des böhmen Museums a český čtvrtletník Časopis společnosti vlasteneckého musea v Čechách). Oba se však pro nedostatekn zájemců po roce přestali vydávat. Roku 1838 byl Palacký jmenován historiografem Království českého. V roce 1843 vstupuje do politiky, stal se členemNárodního výboru a předsedou Slovanského sjezdu. 11.dubna 1848 se stal symbolem českého veřejného života. Roku 1868 se opět vrátil do politiky. Byl členem staročechů. V roce 1868 se mu dostalo cti úpoklepat na základní kámen národního divadla. Zanedlouh po tom se mu začalo říkat "otec národa". František Palacký umírá 26.května 1876 v Praze. Je pochován v rodinné hrobce v Lobkovicích. Palacký psal poezii (např. Na horu Radhošť, Ideál říše,...), vědeckopu literaturu (např. Žvot Jana Amose Komenského, Okus české terminologie filosofické,...), historickou literatru (např. Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě, Popis království Českého,...), politickou literaturu (např. Idea státu Rakouského, 1865). Podílel se také na Matici české (tj. zvláštní vydání českých vědeckých knih).